Tara

průvodkyně na pouti extrémním stavem

Více než 40 tisíc lidí v ČR získalo diagnózu „schizofrenie“. Nebo poněkud obecnější „psychotická porucha“.

Je jich celkem dost. Takové středně velké město.

 

Možná byl mezi nimi i někdo, kdo je vám blízký. Se vzrůstajícím neklidem sledujete, jak se vám mění před očima.

Navštívil psychiatrickou ordinaci, možná byl i hospitalizován.

Bere léky, přesto se nezdá, že by mu bylo lépe. V mnoha ohledech je to spíše naopak.

 

A vy nevíte, co máte dělat. Lékaři vám toho moc neřekli.

Hlavně ať bere léky.

Zvláště zdrženliví byli ohledně toho, jak se to bude vyvíjet dál. Je to individuální – to je téměř univerzální odpověď na všechny vaše otázky.

 

Právě pro vás jsou tyto stránky. Přesněji: jsou určeny především pro blízké mladých lidí procházejících první psychotickou atakou.

Také jsem se ocitla v podobné situaci. Ze začátku jsem nevěděla vůbec nic. A od lékařů dostávala jenom málo smysluplných odpovědí.

Tak jsem ty odpovědi začala hledat sama. V českých zdrojích, ale především v zahraničních.

Po jejich prostudování se mi otevřel nový svět. Zjistila jsem, že vedle klasického doporučení „antipsychotika nejméně dva roky, v případě potíží doplněná dalšími léky“ existují i jiné přístupy. Navíc pocházející i od lékařů, byť ne zcela mainstreamových.

Tyto poznatky mi poskytly rozhodně více naděje, než oficiální doporučení české medicíny. Právě proto je chci s vámi prostřednictvím tohoto webu sdílet.

Věřím, že vaše životní zkušenost a intuice vám pomůže vybrat z nich to, co je podstatné právě teď právě pro vás a pro toho, na kom vám záleží. 

Možná si teď říkáte, proč byste mi měli důvěřovat. Dobrá otázka. Mým cílem není o čemkoliv vás přesvědčovat. Chci vám pouze poskytnout informace, které by vám mohly pomoci rychleji se zorientovat, více rozumět, lépe se ptát a činit informovanější rozhodnutí.

Je jenom na vás, zda je využijete, či nikoliv. Trvalo mi několik měsíců, než jsem se v tématu alespoň trochu zorientovala. Zároveň vím, že času mnohdy není nazbyt a často může hrozit nebezpečí z prodlení. Nabízím vám tedy, co jsem se dozvěděla.

Ne proto, že to má univerzální platnost, ale proto, že mně to pomohlo a chovám naději, že by to mohlo pomoct i někomu dalšímu.

Přes všechno úsilí, které jsem vyhledávání informací věnovala, mé závěry jsou závěry laika. Nejsem lékařkou. Přistupujte k nim proto s nejvyšší obezřetností a případná rozhodnutí učiněná pod jejich vlivem rozhodně dále konzultujte. 

Takže do toho.

Na co se chcete podívat jako na první?